Nejlepší hokejista streetbalhokej.blog.cz

29. ledna 2007 v 20:39 |  ANKETA : jak je dobry streetballhokej?

Zde jsou nejlepší hokejisté ze všech týmu O2 extraligy(z každého týmu jeden).Rozhodnětě o tom kdo je nejlepší.Nejprve si o nich něco přečtěte a pak HLASUJTE DOLE POD ČLÁNKEM.


Hráč 1:

Milan Hnilička

Tým:Bílí Tygři Liberec
Narozen: 24.06.1973
Výška: 183
Váha: 88

Pozice: brankář
Držení hole: levá
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Hráč 2:

Jiří Šlégr

Tým:HC Chemopetrol
Narozen: 30.05.1971
Výška: 186
Váha: 95
Pozice: obránce
Držení hole: levá
-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Hráč 3:

Petr Kumstát

Tým:HC Energie Karlovy Vary
Narozen: 19.11.1981
Výška: 196
Váha: 95
Pozice: útočník
Držení hole: levá

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hráč 4.

Petr Leška

Tým:HC Hamé Zlín
Narozen: 16.11.1975
Výška: 174
Váha: 78
Pozice: útočník
Držení hole: levá

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Hráč 5.

Roman Málek

foto
Tým:HC Lasselsberger Plzeň
Narozen: 25.09.1977
Výška: 180
Váha: 75
Pozice: brankář
Držení hole: levá

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Hráč 6

Petr Sýkora

foto
Tým:HC Moeller Pardubice
Narozen: 21.12.1978
Výška: 191
Váha: 103
Pozice: útočník
Držení hole: levá

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hráč 7

Václav Nedorost


Tým:HC MOUNTFIELD
Narozen: 16.03.1982
Výška: 186
Váha: 88
Pozice: útočník
Držení hole: levá

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Hráč 8

Juraj Štefanka

Tým:HC Oceláři Třinec
Narozen: 21.01.1976
Výška: 190
Váha: 95
Pozice: útočník
Držení hole: levá
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hráč 9

Martin Procházka

Tým:HC Rabat Kladno
Narozen: 03.03.1972
Výška: 180
Váha: 78
Pozice: útočník
Držení hole: pravá
-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hráč 10.

Petr Kadlec

foto
Tým:HC Slavia Praha
Narozen: 05.01.1977
Výška: 179
Váha: 78
Pozice: obránce
Držení hole: levá
----------------------------------------------------------------------------------------------------

Hráč 11.

Jaroslav Hlinka

Tým:HC Sparta Praha
Narozen: 10.11.1976
Výška: 179
Váha: 84
Pozice: útočník
Držení hole: levá
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Hráč12

Zbyněk Irgl

Tým:HC Vítkovice Steel
Narozen: 29.11.1980
Výška: 179
Váha: 84
Pozice: útočník
Držení hole: pravá
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Hráč 13

Jiří Dopita


Tým:HC Znojemští Orli
Narozen: 02.12.1968
Výška: 193
Váha: 103
Pozice: útočník
Držení hole: levá
-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hráč 14
David Květoň
Tým:Vsetínská hokejová
Narozen: 03.01.1988
Výška: 178
Váha: 73
Pozice: útočník
Držení hole: levá
Počet komentářů: 103
 

HC Hamé Zlín

17. října 2006 v 15:10 |  Hokejové kluby pod lupou
HC Hamé Zlín
Rok založení: 1928 jako SK Baťa Zlín
Klubové barvy: žlutá a modrá

Kapacita stadionu: 6830 míst (z tohot 4270 k sezení)
VEDENÍ KLUBU:
  • Prezident: Ing. Leoš Novotný
  • Členové představenstava: Ing. Radomír Zbožínek, Roman Hančík, Bohumil Kožela, Mgr. Tomáš Úlehla, JUDr. Stanislav Knotek, Martin Janečka.
Výkonný aparát:
  • Generální manažer: Ing. Petr Husička
  • Obchodní ředitel: Miroslav Michalovský
  • Sportovní manažer: Stanislav Přikryl
  • Ekonom: Věra Jandová
  • Provozní ředitel: Petr Šivic
  • Tiskový mluvčí: Přemysl Vícha
  • Šéfredaktor: Petr Říha
  • Asistentka: Iva Pecinová
  • Sekretář: Oldřich Šolc
REALIZAČNÍ TÝM:
  • Trenér: Ernest Bokroš
  • Asistent: Jaroslav Stuchlík
  • Vedoucí: Oldřich Šolc
  • Masér: Lubomír Pálka
  • Lékaři: MUDr. František Zálešák, MUDr. Jiří Gatěk, MUDr. Eduard Háša
  • Kustod: Miloslav Sedlák
Adresa:
Historie
Jak to všechno začalo
Počátky ledního hokeje ve Zlíně se datují od roku 1929, kdy byl založen klub SK Baťa Zlín. Mužstvo nového hokejového oddílu sehrálo 13. ledna 1929 své historicky první utkání se Sokolem Kroměříž (některé prameny uvádějí jako soupeře SK Přerov) a prohrálo 2:7. V dalších letech se stal lední hokej jedním z nejoblíbenějších sportů ve Zlíně a získával stále více příznivců. Bohužel však byl odkázaán na milost a nemilost počasí, které mu nebylo zvláště nakloněno.
V sezoně 1930/31 sehráli hokejisté celkem šest zápasů, z toho pět utkání bylo odehráno ve Zlíně a jedno v Kroměříži. Bilance těchto utkání byla tři vítězství, dvě remízy a jedna porážka s celkovým skóre 11:8. Nejlepšími střelci branek byli Hobl, Hošek, Smejkal, Mareš, Perek a Wastl. Mužstvo v této sezoně bojovalo ve druhé třídě a připravovalo se na postup do nejvyšší soutěže.
To se podařilo hned v následující sezoně 1931/32, kdy po sehrání pěti utkání druhé třídy bývalé hanácké hokejové župy mužstvo dobylo první místo a postoupilo do první třídy s osmi body a poměrem branek 7:4. druhý úspěch v této sezoně byl na olomoucké turnaji Moravského večerníku, kde se Zlín probojoval až do finále a umístil se druhý za tehdejším výborným týmem Olmutzer E.V. V této sezoně Zlínští sehráli celkem 12 utkání (osm ve Zlíně a čtyři na cizích kluzištích) s pasivním poměrem branek 16:17. Nejúspěšnějšími hráči a střelci byli Smejkal, Mareš, Hobl, Wastl a brankář Čermák.
Byl dán rovněž podnět k založení prvního dorosteneckého mužstva a k rozšíření tohoto sportu mezi mládeží. I v další sezoně 1932/33 nebyly přírodní podmínky lednímu hokeji příliš nakloněny. Zápisy z tehdejší doby smutně konstatují, že tomuto krásnému sportu se věnovalo velmi mizivé procento mladých lidí. I přes všechny nepříznivé okolnosti dosáhlo mužstvo řady pozoruhodných výsledků. Sehrálo celkem 15 utkání, z toho 5 vítězných, 2 nerozhodná a 8 prohraných. Z toho bylo 5 mistrovských a 10 přátelských utkání s celkovým pasivním poměrem branek 29:49. V jednotlivých zápasech se vystřídalo celkem 10 hráčů.
Oporou mužstva byla obrana Smejkal, Mareš, dále hráli Tomáš Baťa, Hrbáček, Šimák, Drápal, Janota, Kašpárek, Neumann a Potzel. Nejlepším střelcem byl Smejkal se 17 brankami, následovali Hrbáček 6, Mareš 5 a Tomáš Baťa 1. Vznikl také odbor ledního hokeje u bývalého SK Prštné. Základní hráčský kádr byl získán originálním způsobem, kdy byl podniknut "lov na hokejisty", kteří hrávali na Zboženských rybnících.
Sekretář Barvíř zjistil, že tam hrají hlavně zlínští hoši, kteří byli brzy pro Prštné získáni, a tak měl hokej hned v začátku znamenité úspěchy. "Kanaďané z Prštného" si získali hodně příznivců hned prvním vítězstvím nad SK Malenovice a výhrou nad SK Viktoria Přerov i dobré jméno v tehdejší hanácké hokejové župě.
Zrání zlínského hokeje
Rok od roku vzrůstal mezi zlínskou mládeží zájem o lední hokej. V roce 1936 byla již naplno rozehrána soutěž jednotlivých táborů mladých zlínských mužů. Uvedený rok však byl pro zlínský hokej jedním z nejméně příznivých. Led prakticky vydržel bez přestávky pouze týden, a tak byli nuceni hokejisté prvního mužstva odehrát pět utkání v jediném týdnu. První zápas v Kroměříži byl přátelský a skončil nerozhodně 1:1.
Všechny ostatní byly mistrovské, v Přerově porazilo zlínské mužstvo SK Přerov 3:0, další dva byly sehrány následující den ve Zlíně, dopoledne s SK Olomouc 5:1 a odpoledne s ČSS Olomouc 3:0. V posledním utkání roku zdolali Zlínští sousední SK Prštné 5:0. Hokejový tým SK Baťa Zlín sehrál 5 utkání (2 přátelská a 3 mistrovská) s celkovým poměrem branek 17:2. Nejlepším střelcem byl Ešler s 6 brankami, Havlíček a Hrbáček dali po dvou gólech, po jednom zaznamenali Smejkal, Červinka a Neumann.
V roce 1937 byla příroda hokeji více nakloněna, a tak SK Baťa sehrál celkem 12 zápasů. V sedmi mistrovských utkáních celkem třikrát zvítězil, třikrát remizoval a jednou prohrál, když dosáhl celkem devíti bodů při poměru branek 22:13. Sezona byla úspěšná, neboť mužstvo se kvalifikovalo pro postup do bývalé moravskoslezské hokejové divize. Nejvíce branek nastřílel Hrbáček 12, Havlíček, Ešler po 6, Smejkal, Novák, Neumann po 2, a Červinka 1. Mužstvo hrálo v této sestavě: Pavlík, Drápal, Smejkal, Havlíček, Ešler, Hrbáček, Neumann, Novák, Červinka a Jurda. Stále více se však ozývalo volání po vybudování umělé ledové plochy a po regulérním průběhu mistrovských soutěží s možností přiblížení se nejlepším moravským celkům.
V roce 1938 se příroda zachovala k hokejistům opět macešsky.V moravsko slezské divizi bylo možno sehrát pouze dvě mistrovská utkání. Hokejisté na domácím ledě prohráli s týmem ČSS Olomouc 1:2 a ve druhém duelu zvítězili v Prostějově nad místním SK 1:0. Celkově tým sehrál pouhých pět utkání se skóre 10:5. Střelci branek byli Brosch, Ešler po 3, Havlíček 2, Janíček a Stloukal. V mužstvu se vystřídali v průběhu sezony: Pavlík, Havlíček, Smejkal, Hrbáček, Brosch, Ešler, Stloukal, Prokop, Froněk a Janíček.
Pohnuté válečné události následujících let mnoho příležitostí k provozování ledního hokeje nedávaly. A tak jsou v archivu zajímavé údaje až ze sezony 1940/41, která byla celkem příznivá. Mužstvo sehrálo celkem 13 utkání, čtyřikrát vyhrálo, šestkrát remizovalo a třikrát prohrálo.
Tým dobyl v této sezoně mistrovství zlínského okrsku se ztrátou pouhého jediného bodu. V kvalifikačních zápasech vítězů okrsků o postup do nově ustanovené divize remizoval ve Zlíně s mužstvem DSK Lipník nad Bečvou 3:3, nicméně v rozhodujícím zápase podlehl v Olomouci tamnímu ČSS 1:2, a tak zůstal i nadále v první třídě bývalé hanácké župy. Mužstvo hrálo v této sestavě: Pavlík, Janovský, Roubíček, Hrbáček, Mansfeld, Růžička, Závěšický, Prokop, Fiedler, Skoumal a Cívka. nejlepšími střelci byli Hrbáček 8, Závěšický 7, Růžička, Skoumal po 6, Mansfeld 4, Fiedler a Prokop po 2. Za pozornost stojí přátelské utkání prvního mužstva s AC Sparta ve Zlíně s výsledkem 1:7. Kluziště byla upravena na tenisových hřištích u stadionu, jedno pro bruslaře, jedno pro hokej.
Nejistá léta
Gottwaldovští hokejisté sice slavně postoupili do nejvyšší soutěže, ale zaplatili krutou nováčkovskou daň a skončili na posledním, 12. místě. Soutěž tenkrát vyhrál po celá šedesátá léta neporazitelný tým RH a později ZKL Brno s oporou Vladimírem Nadrchalem v brance. Hokejisté TJ se logicky po sezoně propadli do nižší soutěže a dva roky se snažili o postup zpět mezi elitu. Povedlo se jim to v sezoně 1962/63, kdy vystřídali tým Slavoj Č. Budějovice, který své účinkování v 1. lize zakončil doslova tragicky s bilancí 0 vítězství, 4 remízy a 28 porážek a poprávu se tak ocitnul ve 2. lize.
Sezona 1963/64 znamenala začátek lepších časů pro gottwaldovský klub, ti se totiž dokázali propracovat až na 10. místo a udržet se tak v nejvyšší soutěži. V následujících letech bojoval nedávný nováček statečně mezi prvoligovými starousedlíky a zaznamenal dokonce mírný vzestup. V sezoně 1964/65 skončil TJ Gottwaldov na 9. místě, když ze 32 utkání 11 vyhrál, 5 dovedl k remíze a 16 prohrál. Jeho poměr branek byl pasivní 113:142, ale Gottwaldovští mohli být v tabulce mnohem výše, neboť týmy na 6. - 9. místě měli shodně po 27 bodech. V dalším ročníku ligy se počet účastníků zúžil na 10 a Gottwaldov si oproti loňské sezoně ještě o jedno místo polepšil a skončil osmý.
Sezona 1966/67 znamenala nástup jihlaské Dukly na prvoligový trůn, TJ Gottwaldov zopakoval své umístění z minulého ročníku a 8. místem si zajistil nejvyšší soutěž i na příští rok. Ročník 1967/68 znamenal největší úspěch v prozatimní historii ledního hokeje v tehdejším Gottwaldově. Mužstvo skončilo na 6. místě a nechalo za sebou i takové týmy, jakým byl Litvínov, Pardubice či Košice. Další ročník už tak úspěšný nebyl. Gottwaldovští hráči uhájili předposlední místo a tím i první ligu pro další sezonu, ale ukázalo se, že to byla jen labutí píseň klubu od řeky Dřevnice. V sezoně 1969/70 skončil tým na poslední příčce a po šesti letech se opět podíval mezi druholigisty.
28. ročník 1. ligy byl v roce 1970 zahájen s jiným hracím systémem, ke slovu se poprvé v historii dostaly vyřazovací boje, čili play-off. Přílišné oblibě se mu ale nedostávalo, a tak bylo od něj upuštěno a liga se hrála, až na ročník 72/73 - opět neúspěch se systémem play-off, tradičním způsobem. TJ Gottwaldov se do první ligy podívala v sezoně 1971/72, bylo to ovšem opět pouze na rok. Nejinak se hráčům vedlo v sezonách 1974/75 a 1976/77, kdy se jako nováčci umístili opět na posledním místě a museli znovu o úroveň níž. Toto jednoroční "hostování" v nejvyšší soutěži si Gottwaldovští vyzkoušeli ještě v sezoně, kdy se jediného titulu ve federální lize dočkal Slovan Bratislava - v sezoně 1978/79. Byl to opět neúspěch, ale, jak se později ukázalo, neúspěch tohoto rázu poslední.
Konec staré éry
Politické změny roku 1989 zasáhly i do hokejových sfér a klubový název TJ Gottwaldov se stal minulostí. Mužstvo tak bojovalo v sezoně pod hlavičkou TJ Zlín a po základní části okupovalo 6. místo. V play-off se mu ovšem, jako již v posledních letech tradičně, nedařilo a opět si neporadilo s pozdějším finalistou, Duklou Trenčín. O rok později klub zasáhl jev pro dnešní dobu více než tipický, a to další změna názvu. Nejprve se objevil tým SK Zlín, aby do nové sezony vstoupil klub pod novým jménem - AC ZPS Zlín. Do play-off se dostaly jen první čtyři celky, a tak se Zlín musel spokojit se 7. místem.
V roce 1991 přišla další novinka - rozdělení ligy na dvě skupiny. Zlínský tým obsadil v relativně slabší, východní skupině, 4. místo a v play-off se potkal s pražskou Spartou. Dokázal konečně vyhrát alespoň jedno utkání vyřazovacích bojů, ale nakonec podlehl 1:3. V sezoně 1992/93 postupovalo do play-off 12 celků a týmu AC ZPS Zlín se poprvé podařilo přejít přes první kolo. Klub se slavnou minulostí Dukla Jihlava mu podlehl 2:3 na zápasy, ve čtvrfinále se ale o vyřazení Zlína postarala pražská Sparta.
Tento ročník 1. ligy byl posledním, kdy mohly české a moravské týmy změřit síly se soupeři ze Slovenska. Rozdělení ČSFR totiž znamenalo i rozdělení hokejové soutěže. A do prvního ročníku extraligy vstoupil AC ZPS Zlín úspěšně a základní část dokončil na 4. místě, v play-off se však opět projevil "sparťanský komplex" a tým z Holešovic vyprovodil Berany po dvou těsných výhrách i výsledkem 10:0. Zajímavé je, že se ve finále potkal 7. a 6. tým po základní části a první extraligový titul překvapivě získali hráči Olomouce.
Do druhého ročníku postoupili mezi elitu dva nováčci. HC Slavia Praha a HC Dadák Vsetín. Zatímco pražané si hlídali těsný postup do play-off, Vsetín se od začátku překvapivě zařadil mezi absolutní špičky extraligy. AC ZPS Zlín patřil mezi nejlepší týmy také, neboť dokázal po základní části obhájit čtvrté místo z loňska. A právě od dobrých výkonů ve dlouhodobém měření sil se Zlínští odrazili k nejvyšším metám.
Nejprve si po vyrovnaných bojích poradili s nepříjemným celkem Plzně a pak je čekal soupeř z nejtěžších. HC Kladno bojovalo celý rok o první místo se Vsetínem a se slavnou útočnou řadou "blue line" bylo hodně silné. Kladenští se zachránili ve čtvrtém zápase až na trestná střílení, ale rozhodující duel na domácím ledě nezvládli a hokejisté z města obuvi tak putovali zaslouženě do finále. V něm se potkali s rivalem ze sousedního Vsetína a na světě bylo první valašské finále.
Názvy klubu:
1928 - SK Baťa Zlín, 1945 - ZK Baťa Zlín, 1948 - Sokol Botostroj Zlín, 1949 - Sokol Svit Gottwaldov, 1952 - Spartak a Jiskra Gottwaldov, 1958 - TJ Gottwaldov, 1990 - SK Zlín, AC ZPS Zlín, 1997 - HC ZPS Barum
Zlín, 1999 - HC Barum Continental, 2000 - HC Continental Zlín, 2002 - HC Hamé Zlín
  • ČR: Mistr ligy (2004)
    2. místo (1995 a 1999)
  • Československo: 3. místo (1984/85)
Mistrovský kádr:
  • 2003/2004: I. Murín, M. Altrichter - M. Hamrlík, M. Blaťák, J. Dlouhý, P. Macholda, D. Nosek, R. Tesařík, L. Vosátko, P. Zubíček - P. Barinka, M. Čech, P. Leška, J. Balaštík, M. Hlinka, M. Jenáček, T. Kapusta, T. Karný, P. Mokrejš, M. Okál, O. Veselý, E. Weissmann, R. Vlach, M. Záhorovský. Trenér: Ernest Bokroš.
Nejhorší ligová umístění:
  • Československo: 12. místo (1960/61, 1974/75, 1976/77, 1978/79)
    ČR: 13. místo (02/03) 11. místo (1997/98)
Nejvyšší soutěž:
  • 1960/61, 1963-70, 1971/72, 1974/75, 1978/79, od roku 1980
Mezinárodní úspěchy:
  • semifinálová skupina Poháru federace 1995
Výsledky od roku 1993:
  • 1993-94: 7. místo (ZČ 4. místo, čtvrtfinále se Spartou 0:3)
  • 1994-95: 2. místo (ZČ 4. místo, finále se Vsetínem 1:3)
  • 1995-96: 5. místo (ZČ 5. místo, čtvrtfinále s Litvínovem 1:4)
  • 1996-97: 10. místo
  • 1997-98: 11. místo
  • 1998-99: 2. místo (ZČ 2. místo, finále se Vsetínem 0:3)
  • 1999-00: 5. místo (ZČ 2. místo, čtvrtfinále s Litvínovem 1:3)
  • 2000-01: 8. místo (ZČ 8. místo, čtvrtfinále se Vsetínem 2:4)
  • 2001-02: 3. místo (ZČ 2. místo, semifinále s Vítkovicemi 1:3)
  • 2002-03:13. místo
  • 2003-04: MISTR (ZČ 2. místo, finále se Slavií 4:1)
Trenéři od roku 1993:
  • 1993-94: Josef Augusta a Miloš Říha/Miloš Říha a Josef Kožela
  • 1994-95: Vladimír Vůjtek a Zdeněk Čech
  • 1995-96: Vladimír Vůjtek a Zdeněk Čech
  • 1996-97: Horst Valášek a Jiří Vodák/Eduard Novák a Jiří Vodák
  • 1997-98: Eduard Novák a Zdeněk Čech/Zdeněk Venera a Zdeněk Čech
  • 1998-99: Zdeněk Venera a Antonín Stavjaňa
  • 1999-00: Antonín Stavjaňa a Stanislav Přikryl
  • 2000-01: Antonín Stavjaňa a Zdeněk Venera
  • 2001-02: Zdeněk Venera a Stanislav Přikryl
  • 2002-03: Antonín Stavjaňa a Stanislav Přikryl/Zdeněk Venera, Jaroslav Stuchlík a Horst Valášek
  • 2003-04: Ernest Bokroš a Jaroslav Stuchlík
Počet komentářů: 9

HC Energie Karlovy Vary

17. října 2006 v 15:01 |  Hokejové kluby pod lupou
HC Energie Karlovy Vary
Rok založení: 1932
Klubové barvy: červená žlutá a černá

Kapacita stadionu: 4680 (1480 k sezení)
VEDENÍ KLUBU:
  • Prezident: Ing. Ladislav Trubač
  • Generální manažer: Miroslav Vaněk
  • Výkonný ředitel: Bronislav Píša
  • Sekretář, mluvčí: Jiří Holý
  • Obchodní manažer: Vítězslava Fenclová
  • Ekonom: Lenka Poláková
  • Ředitel zim. stadionu: Jozef Antonik
REALIZAČNÍ TÝM:
  • Trenér: Zdeněk Venera
  • Asistenti: Václav Baďouček, Pavel Kněžický
  • Vedoucí: Josef Mottl
  • Lékaři: MUDr. Michal Vinš, MUDr. Jar. Budín
  • Masér: Jan Mihál
  • Kustod: Vojtěch Polák st.
Adresa:
Historie
Historie klubu sahá do roku 1932, kdy byl několika nadšenci po tězkých začátcích založen klub SK Slavia Karlovy Vary. První hokejové zápasy se hrály na rybníčku zvaném "Malé Versailles". Až v roce 1948 byla vybudována umělá ledová plocha uprostřed Karlových Varů a úroveň hokeje začala jít při daných podmínkách rychle nahoru.
Krátce na to se karlovarský hokej vyšplhal az mezi československou elitu. Pět sezón pak bojovali slávisté v naší nejvyšší soutězi, I. lize, tehdy "Přeboru republiky". Byly to období let 1951-55. Byla to léta největší slávy hráčů, největšího nadšení fandů, největší hrdosti všech sportumilovných občanů Karlovarska. V sezoně 1954-55 se však zranili někteří klíčoví hráči, a nejvyšší soutěž se nepodařilo udržet. Ve II. lize sice hokejisté Karlových Varů patřili mezi nejlepší, ale návrat mezi hokejovou elitu se jim již nikdy nepodařil.
Ze známějších osobností startovali za Slavii například: brankáři Miroslav Burian, Zlatko Červený, Jiří Kolouch, Karel Straka, obránci a útočníci Jiří Feureisl, Jaroslav Hraběta, Jan Jánský, Josef Koller, Jan Lidral, Jiří Macelis, Josef Stock, Robert Robětín, Václav Šinágl, Jan Klapáč, Miroslav Klapáč, Jaroslav Šíma aj. V této době největší slávy pamatuje karlovarský stadion i desetitisícové návštěvy. To zde hrála Sparta Praha, Plzeň, Kladno atd. a uskutečnila se zde i řada atraktivních mezinárodních utkání. Z nich můzeme připomenout vítězství Slavie nad švédským AIK Stockholm 5:2, FK Boförs také 5:2, IF Leksands 6:4, nebo výsledek s Lokomotivou Moskva 2:3. Dokázali jsme porazit i naše tehdejší národní mužstvo, které se připravovalo na MS, a to vysoko 8:5.
Zlom k horšímu nastal koncem 70. let. V centru města zimní stadion stárnul a již nestačil potřebám hokeje a tak tehdejší vedení města rozhodlo, že se nová ledová plocha vystaví mimo centrum. Nejprve se začala budovat vedlejší tréninková plocha (zprovozněna v roce 1975) a hala na zápasy měla být následně vystavěna vedle této plochy. K výstavbě této haly ale bohužel nedošlo, stávající plocha byla jen ve druhé polovině osmdesátých let zastřešena. To bylo vše, co se na zimním stadionu na další roky vybudovalo.
Takto postavený zimní stadion slouží dodnes, ale musí v něm být od roku 1990 za velkých finančních nákladů každý rok postupně dobudováváno vše, co od začátku chybělo. Všechny tyto nedostatky spojené i s nezájmem tehdejších vedoucích představitelů města, měly za důsledek, že klub výkonnostně propadl až do krajského přeboru.
Obrat nastal až po roce 1991, kdy se do vedení klubu dostal současný management, a za podpory firmy Jan Becher začal karlovarský hokej opět stoupat vzhůru. V sezoně 94/95 se podařilo postoupit ze druhé do první ligy, kde již klub startoval pod názvem HC Becherovka a pod vedením nové úspěšné trenérské dvojice Marek Sýkora - Radim Rulík. Ti klub dovedli k absolutní hokejové špičce. Za sezonu 96/97 Vary druhou nejvyšší soutěž vyhráli, ale v baráži o extraligu podlehly v sedmizápasové bitvě Opavě. Přesto se v Karlových Varech začala hrát nejvyšší soutěž, klub totiž odkoupil práva od krachující Olomouce. V první extraligové sezoně se HC Becherovka sice umístila na předposledním, třináctém místě, přesto se mluvilo o úspěchu.
Během dalších dvou extraligových sezon obsadily Karlovy Vary shodně jedenáctou příčku, ačkoliv mužstvo v druhém případě získalo o dva body více. V případě ročníku 1999/00 bylo ale jedenácté místo ze strany vedení klubu i sponzorů hodnoceno jako neúspěch a tak došlo k významné obměně kádru. Odešly letité opory jako brankář Rudolf Pejchar, obránci Petr Pavlas, Martin Maškarinec a Jan Snopek, z útočníků to byli například Pavel Janků, Martin Filip, a Martin Streit.
Názvy klubu:
1949 - Slavia, 1953 - Dynamo, 1965 - Slavia, 1974 - Slavia Pozemní stavby, 1990 - HC Slavia, 1994 - HC Slavia Becherovka, 1996 - HC Becherovka, 2002 - HC Energie
Nejlepší ligová umístění:
  • Československo: 3. místo skupiny B (1954/55)
  • ČR: 10. místo (2001/02)
Nejhorší ligová umístění:
  • Československo: 8. místo skupiny B (1955/56)
  • ČR: 14. místo (2000/01)
Nejvyšší soutěž:
  • 1951-56, od sezóny 1997/98
Výsledky od roku 1994:
  • 1994-95 (2.liga): postup do 1.ligy (vítěz ZČ, vítěz kvalifikace o 1.ligu)
  • 1995-96 (1.liga): 3. místo (ZČ 3. místo, semifinále s Přerovem 1:2)
  • 1996-97 (1.liga): vítěz (vítěz ZČ, baráž o ELH s Opavou 3:4)
  • 1997-98: 13. místo
  • 1998-99: 11. místo
  • 1999-00: 11. místo
  • 2000-01: 14. místo (baráž o udržení s Chomutovem 4:2)
  • 2001-02: 10. místo
  • 2002-03: 10. místo
  • 2003-04: 12. místo
Trenéři od roku 1993:
  • 1993-94: Milan Šmejkal a Radim Rulík
  • 1994-95: Zdeněk Pilný a Milan Mottl
  • 1995-96: Marek Sýkora a Radim Rulík
  • 1996-97: Karel Trachta a Zdeněk Zemánek/Milan Kašpárek
  • 1997-98: Karel Trachta a Milan Kašpárek/Josef Beránek
  • 1998-99: Josef Beránek, Karel Trachta/Milan Kašpárek
  • 1999-00: Miloš Říha a Martin Pešout
  • 2000-01: Miloš Říha a Martin Pešout, Tomáš Herstus, na sklonku roku 2000 hlavním koučem Radim Rulík, asistentem Herstus/Jiří Látal/Marek Sýkora
  • 2001-02: Radim Rulík a Marek Sýkora
  • 2002-03: Marek Sýkora a Jan Votruba
  • 2003-04: Miloslav Hořava a Radim Rulík/Richard Farda a Radim Rulík
Galerie slavných:
Václav Šinágl (i trenér), Josef Koller, František Dům (i trenér), Jiří Feureisl, Jiří Macelis, Jan Klapáč, Jaroslav Šíma, František Musil, Miloslav Hořava, David Volek, Pavel Bláha, Pavel Janků, Rudolf Pejchar, Petr Pavlas, Tomáš Vokoun
Zajímavosti:
9. června 1997 klub koupil práva na extraligu od odstupující Olomouce
Počet komentářů: 7

Litvínov

17. října 2006 v 14:58 |  Hokejové kluby pod lupou
HC Chemopetrol
Rok založení: 8. listopadu 1945
Klubové barvy: žlutá a černá

Kapacita stadionu: 7000 (2000 k sezení)
VEDENÍ KLUBU:
  • Předseda představenstva: Mgr. René Keller
  • Generální manažer: Mgr. Václav Hořejší
  • Sportovní manažer: Robert Reichel
  • Vedoucí ekonom. úseku: Kamil Burda
  • Tiskový referent: Vladimír Novotný
  • Sekretariát: Monika Štěrbová
  • Pokladní, účetní: Petra Novotná
REALIZAČNÍ TÝM:
  • Trenéři: Václav Sýkora a Petr Fiala
  • Vedoucí: Miroslav Rykl
  • Maséři: František Pinc, Radek Mrázek
  • Kustod: Stanislav Rosa
  • Lékaři: MUDr. Pavel Svatoň, MUDr. Pavel Vlasák
Adresa:
Historie
8. listopadu 1945 se v Učňovských dílnách na Osadě v Litvínově sešla skupina devíti nadšenců a pouhý půl rok po válce založila klub s názvem "SK Stalinovy závody, hockeyový odbor, Horní Litvínov". Svou činností navázal na předválečné pokusy provozovat tento mladý sport, paralelně s ním působil také starší oddíl Korda Litvínov. Hrálo se na zamrzlém hřišti pro házenou, ale už tehdy na místě dnešní hlavní ledové plochy. První rok sehrál tým několik zápasů, jejichž výsledky se nedochovaly. Jména soupeřů však ano - Souš, Most, Dolní Jiřetín, Hvězda Osek, Kopisty, Viktoria Lom. V dalších letech startoval Litvínov v I. A třídě.
V roce 1952 Litvínov zvítězil v I.A třídě a poté i v kvalifikaci o postup do přeboru Ústeckého kraje. Zde klub působil tři roky. V říjnu 1954 byl zvolen nový výbor, předsedou se stal Josef Šatný a do klubu přišel trenér František Voříšek. Začala tzv. "zlatá pětiletka litvínovského hokeje". V roce 1955 1. místo ve skupině "B" přeboru Ústeckého kraje a v boji o titul krajského přeborníka vítězství nad nejlepším týmem skupiny "A" Lovosicemi, po výsledcích 6:5 a 7:4. Dále vítězství v kvalifikaci o postup do oblastní soutěže vyřazením přeborníka Karlovarského kraje RH Karlovy Vary po výsledcích 13:1 a 13:9.
Tentýž rok byl v Litvínově vybudován zimní stadión s umělou ledovou plochou. Hned v roce 1956 potom přišlo prvenství v jedné ze tří skupin oblastní soutěže a vítězství v kvalifikaci o postup do 2. ligy. V kvalifikaci, hrané turnajovým způsobem vyřazení Hostivaře (výsledky 3:7 a 15:1) a Třebíče (výsledky 7:2 a 3:4), celkově jen díky nejlepšímu skóre! V letech 1956 - 58 startoval Litvínov ve 2. lize. Nejprve v ní obsadil 4. místo ze šesti týmů a poté 4. místo z devíti týmů. Konečně v sezóně 1958 - 59 skončil na senzačním 1. místě z dvanácti klubů a s velkým náskokem postoupil do 1. ligy!
Po sezóně 1961/62 měl klub z předposledního místa v tabulce sestoupit, ale Tatra Kolín, vítěz 2. ligy, na poslední chvíli svou účast ve vyšší soutěži odřekla. Litvínov se i potom většinu let jen zachraňoval, ale nikdy nesestoupil.
Prvním reprezentantem klubu se stal Jaroslav Walter, nositeli výkonnosti mužstva byli v té době dále zejména brankář Bruk, obránci Kýhos, Dům, Nikodým, Piskač, útočníci Kluc, Galina, Zíma, Hudec, Štěrba, později Beránek, Kašťák, Nedvěd a Ulrych. V závěru desetiletí debutovali mladíci Hlinka, Bubla, Machulda a Ruml, pozdější opory…
Hlinka s Bublou dorostli ve hvězdy národního týmu a stali se trojnásobnými mistry světa. Právě jejich generace, generace prvních odchovanců v "A" mužstvu, se postarala o první velké klubové úspěchy v domácí soutěži. V roce 1975 to bylo nejprve první umístění v horní polovině tabulky (4. místo s poprvé aktivním skóre) a o tři roky později, v sezóně 1977/78 2. místo. V tom ročníku prožil hokej v Litvínově obrovský boom, většina domácích zápasů byla vyprodaná, tým zaznamenal první dvoucifernou výhru (nad Košicemi 10:0) a stříbrné medaile si zajistil památným vítězstvím 3:1 v posledním kole doma nad Spartou. Vrcholový hokej ve městě zapustil silné kořeny, stále se zlepšovala práce s mládeží, stoupal zájem diváků.
Kádr Litvínova byl v té době doslova nabit kvalitními hráči, mezi nimiž převládaly ofenzivní typy. Mužstvo hrálo nejatraktivnější hokej v lize, na který pamětníci stále vzpomínají. Pravděpodobně jen přílišné zaměření na útok jej však v roce 1984 připravilo o titul. Ten získala Jihlava, stahující na vojnu hráče z celé republiky. Litvínov dále obsadil jednou třetí a dvakrát čtvrté místo a klub se stal pravidelným dodavatelem hráčů do reprezentací všech věkových kategorií Vyrostly zde další velké osobnosti - P. Svoboda, Kadlec, Kokrment, Uvíra, Procházka, Kýhos, Růžička, Rosol.
Uvedení do provozu druhé kryté haly v roce 1979 (dokončena 1982) se blahodárně projevilo na dalším zkvalitnění práce s mládeží. Litvínov začal dobývat mistrovské tituly, nejvíce v kategorii mladší dorost (později dorost), kde se jeden čas hrálo jen o umístění od 2. příčky níž.
I v nových společensko-ekonomických poměrech zůstal hlavním garantem hokeje v Litvínově Chemopetrol, v závěru desetiletí se k němu přidružilo město Litvínov. Tým jen výjimečně chyběl v play-off, v letech 1991 a 1996 skončil druhý (za Jihlavou resp. Vsetínem). Mezi poslední čtyři se probojoval čtyřikrát za sebou a odehrál nezapomenutelné semifinálové série s Trenčínem (1991 a 1992) a Spartou (1996).
Dorostla další generace, Beránek, Reichel, Ručinský, Šlégr, Lang, Čaloun, která se probojovala do NHL a osm z nich svou kariéru korunovalo na ZOH v Naganu. Po nich se do nejslavnější světové soutěže z Litvínova dostali Rosa, Škoula, Pilař, Piroš.
Významný byl ročník 1994/95, v němž se do Litvínova ze stávkující NHL vrátili Svoboda, Šlégr, Ručinský a Lang, v závěru desetiletí pak Reichel na celé dva roky. Na sérii čtyř titulů světových šampionů měli výrazný podíl naši odchovanci.
Názvy klubu:
1945 - SK Stalinovy závody Horní Litvínov, 1949 - Sokol Stalinovy závody, 1953 - Jiskra Stalinovy závody, 1962 - CHZ Litvínov, 1990 - HC CHZ Litvínov, 1991 - HC Chemopetrol Litvínov, 1994 - HC Chemopetrol Litvínov, s.r.o., 1996 - HC Chemopetrol Litvínov, a.s.
  • Československo: 2. místo (1977/78, 1983/84 a 1990/91)
  • ČR: 2. místo (1995/96)
Nejhorší ligová umístění:
  • Československo: 11. místo (1961/62, 1975/76, 1979/80)
  • ČR: 13. místo (2001/02), 11. místo (2002/03)
Nejvyšší výhra v historii klubu: 10:0 nad Košicemi (18. 10. 1977)
Nejvyšší prohra v historii klubu: 0:15 se Slovanem Bratislava a 0:15 s Pardubicemi (obojí v roce 1967)
Nejvíce gólů v sezoně (ZČ): 48 - Robert Reichel (1989/90)
Nejvíce bodů v sezoně (ZČ): 82 - Robert Reichel (1989/90)
Nejvyšší soutěž:
  • od roku 1959
Mezinárodní úspěchy:
  • čtvrtfinále Evropské ligy 1996/97
Výsledky od roku 1993:
  • 1993-94: 8. místo (ZČ 8. místo, čtvrtfinále s Kladnem 1:3)
  • 1994-95: 8. místo (ZČ 8. místo, čtvrtfinále se Vsetínem 1:3)
  • 1995-96: 2. místo (ZČ 4. místo, finále se Vsetínem 1:4)
  • 1996-97: 9. místo
  • 1997-98: 6. místo (ZČ 7. místo, čtvrtfinále s Vítkovicemi 1:3)
  • 1998-99: 9. místo
  • 1999-00: 4. místo (ZČ 7. místo, semifinále se Spartou 0:3)
  • 2000-01: 7. místo (ZČ 4. místo, čtvrtfinále se Spartou 2:4)
  • 2001-02: 13. místo
  • 2002-03: 11. místo
  • 2003-04: 10. místo
Trenéři od roku 1993:
  • 1993-94: Ivan Hlinka, Josef Beránek a Ondřej Weissmann
  • 1994-95: František Vorlíček a Ondřej Weissmann/Vladimír Kýhos ml. a Jaroslav Hübl
  • 1995-96: Josef Beránek a Vladimír Kýhos ml.
  • 1996-97: Josef Beránek a Vladimír Kýhos ml.
  • 1997-98: Ondřej Weissmann a Vladimír Jeřábek/Hlinka, Weissmann, Jeřábek
  • 1998-99: Ondřej Weissmann a Vladimír Jeřábek/Václav Sýkora a Vladimír Jeřábek
  • 1999-00: Václav Sýkora a Vladimír Jeřábek
  • 2000-01: Václav Sýkora a Otakar Vejvoda
  • 2001-02: Vladimír Kýhos a Viktor Lukeš/Josef Beránek a Jan Vopat ml.
  • 2002-03: František Výborný a Jaroslav Hübl st.
  • 2003-04: František Výborný, Jaroslav Hübl st. a Pavel Hynek.
Vítězové kanadského bodování:
  • Ivan Hlinka (1974/75), Vladimír Růžička (1983/84 a 1985/86), Robert Reichel (1989/90)
Zlatá hokejka:
  • Ivan Hlinka (1978), Vladimír Růžička (1986)
Galerie slavných:
Ivan Hlinka (i trenér), Jaroslav Walter, Josef Beránek st., Vladimír Kýhos (i trenér), Jordanis Karagavrilidis, Vladimír Jeřábek, Arnold Kadlec, Vladimír Růžička, Petr Klíma, František Procházka, Robert Kysela, Robert Reichel, Martin Ručinský, Robert Lang, Jiří Šlégr, Josef Beránek ml., Jan Čaloun, Petr Svoboda, Petr Rosol, Jiří Bubla, Jan Vopat, Kamil Kašťák
Použitý zdroj: www.hokej-litvinov.cz
Nejlepší ligová umístění:
Počet komentářů: 8

Liberec

4. května 2006 v 15:01 |  Hokejové kluby pod lupou

Znak Bílých Tygrů;

Skládačka

Pozadí plochy


Pozadí na plochu
- hokejisté a fanoušci
Autor: Simpi23
1280x1024 | 1024x768 | 800x600
Pozadí na plochu

Autor: Pavel Soukup & spol.
1280x1024 | 1024x768 | 800x600

Pozadí na plochu
Kostka ledu
Autor: Pavel Soukup & spol.
1280x1024 | 1024x768 | 800x600
Pozadí na plochu
Kostka ledu
Autor: Pavel Soukup & spol.
1280x1024 | 1024x768 | 800x600
Celý článek | Počet komentářů: 12

Slavia

4. května 2006 v 14:54
Maruška v Sazka Areně atd.
Oslavné spoty, které vídáte na kostce v Sazka Areně, si můžete stáhnout zde.
Hymna Slavie
Slávie, do toho!.
hudba: Karel Vágner
text: Zdeněk Borovec

Logo HC Slavia Praha
Kvalitní logo Slavie nabízíme v těchto šířkách (=výškách):
1000 pixelů | 500 pixelů | 150 pixelů | 70 pixelů |
Šetřič obrazovky
slavia_scr_installer.exe, spusťte jej, potvrďte instalaci saveru do adresáře. Poté se vám objeví dialogové okno s nastavením screensaverů, vy jen nastavíte čas, po jakém se má spustit, potvrdíte, a to je vše.
Pozadí na plochu

Nové tapety


Slavia v oblacích
1280x960 | 1024x768 | 800x600 | 640x480


Slávistická fantazie
1280x960 | 1024x768 | 800x600 | 640x480


Slavia na Měsíci
1280x960 | 1024x768 | 800x600 | 640x480

Starší tapety


Černé pozadí se znakem
1280x1024 | 1024x768 | 800x600


S fanoušky na konci sezóny 2001
1280x1024 | 1024x768 | 800x600


Petr Kadlec
1280x1024 | 1024x768 | 800x600
Přidat komentář

Sparta

Bříza je oficiálně manažerem hokejistů Sparty

25. dubna 2006 v 15:10 |  Hokej-Play-off 2006

Bříza je oficiálně manažerem hokejistů Sparty

Trenér Sparty Praha František Výborný a brankář Petr Bříza (vlevo)
Trenér Sparty Praha František Výborný a brankář Petr Bříza (vlevo)
foto: čtk
Sotva dozněly mistrovské oslavy hokejistů Sparty, jejich klíčový hráč Petr Bříza dostál slovům o konci kariéry a v úterý v poledne převzal manažerskou funkci v holešovickém klubu. Funkce manažera nebyla po odchodu Luboše Koželuha z klubu obsazena.
25.4. 2006 14:17
PRAHA - "Petr Bříza byl na můj návrh v úterý jmenován do pozice generálního manažera hokejové Sparty a na čtvrteční valné hromadě Asociace profesionálních klubů budeme Břízu navrhovat i do pozice místopředsedy APK, přičemž podpoříme také volbu znojemského Jaroslava Vlasáka na post předsedy," oznámil Právu ředitel Sparty Viliam Sivek
Šampióni napsali tečku za sezónou pondělní večeří na Kampě. "Bříza byl pro nás klíčovým hráčem při cestě za titulem a teď odchází v okamžiku, který si přál. Loučí se na vrcholu jako král a já věřím, že zvládne i manažerskou práci," uvedl útočník Ondřej Kratěna.
"Měli jsme báječnou atmosféru v kabině a obrovskou chuť něco dokázat a jsem rád, že se mi takovým způsobem povedlo završit kariéru. Teď však nastal čas přemístit se o patro výš. Bude to pro mě nová práce, ale zůstanu v úzkém sepětí s mužstvem," prozradil 41letý Bříza.
Prvními aktivitami nového manažera budou příchody brankáře Salfického a útočníka Hlaváče, naopak kabinu mistra opouští útočník Josef Straka, který podepsal roční smlouvu ve finské Raumě a o útočníka Martina Špaňhela se zajímá dánský Fredrikshavn.
Počet komentářů: 5

Eliáš převálcoval Rangers, Jágr se zranil

23. dubna 2006 v 11:04 |  NHL 2006

Eliáš převálcoval Rangers, Jágr se zranil

Jaromír Jágr smutně přihlíží radosti Patrika Eliáše z New Jersey.
Jaromír Jágr smutně přihlíží radosti Patrika Eliáše z New Jersey.
foto: ČTK/AP
Český útočník Patrik Eliáš se v sobotním úvodním utkání série prvního kola play off NHL podílel na všech šesti gólech hokejistů New Jersey, kteří porazili New York Rangers 6:1. Eliáš dvě branky vstřelil a na zbývající čtyři přihrál. Kvůli zranění ruky nedohrál zápas Jaromír Jágr, který přihrál Petru Průchovi na jediný gól hostujícího týmu.
23.4. 2006 07:10 - 10:39 - Aktualizováno
NEW YORK - Jágr odstoupil ze hry v závěru třetí třetiny, kdy si při pokusu atakovat Scotta Gomeze poranil levou ruku v loktu nebo rameni. Dnes by měl podstoupit lékařské vyšetření a jeho start v druhém utkání je zatím nejistý. "Ale na tom, jestli budu hrát, nebo ne, nezáleží. V každém případě se musíme dobře připravit na příští zápas," řekl Jágr novinářům po utkání.
Hokejisté New Jersey využili pět přesilových her, nervózní hráči Rangers zaznamenali dohromady 43 trestných minut. "Byli jsme varováni, že rozhodčí budou posuzovat fauly stejně přísně jako v základní části. Dávali jsme si na to pozor, věděli jsme, o co dnes jde," prohlásil Eliáš.

Ztratili nervy

"Ztratili jsme nervy. Hráli jsme nedisciplinovaně a sobecky, někteří hráči víc mysleli na sebe než na tým," zlobil se trenér Rangers Tom Renney. "Jednu věc víme jistě. Z trestné lavice soupeře určitě neporazíme," dodal.
Rangers drželi s Devils krok jen v první třetině, když na Eliášovu trefu ze 4. minuty odpověděl po deseti minutách hry vyrovnávacím gólem Petr Průcha. V prostředním dějství ale Gomez a Klee zařídili pro Ďábly dvougólový náskok, další tři branky přidali domácí hráči v závěrečné třetině.

Plekanec dvakrát nahrával

Z vítězství 6:1 se v sobotu radovali také hokejisté Montrealu na ledě Caroliny. Canadiens zaspali začátek utkání a už v 50. sekundě brankář Cristobal Huet při své premiéře v play off inkasoval první gól. "Snažil jsem se to hodit za hlavu a soustředit se na hru. Do konce zbývala ještě spousta času," uvedl Huet, jenž ve zbytku utkání už nekapituloval a připsal si 42 úspěšných zákroků.
Vyrovnání obstaral v 9. minutě Francis Bouillon, ještě v první třetině vstřelil druhý a vítězný gól Radek Bonk. Dvakrát se v utkání střelecky prosadil Alexej Kovaljov, dvě asistence zaznamenal Tomáš Plekanec.
Carolině nebyla nic platná ani více než dvojnásobná převaha v počtu střel na branku (43:21). "Byl to pro nás frustrující večer. Jediným pozitivem je, že k postupu je třeba vyhrát čtyři zápasy, ne jen jeden," nechal se slyšet domácí trenér Peter Laviolette.

Maratón v Buffalu

Na téměř čtyři hodiny se protáhl duel mezi Buffalem a Philadelphií. Domácí Sabres vedli v polovině utkání o dvě branky, ale Flyers si dokázali vynutit prodloužení. Nakonec se nastavovalo hned dvakrát, vítězství 3:2 zajistil Buffalu až v 88. minutě Daniel Briere.
"Plno lidí říká, že nám chybějí zkušenosti. Nastupovat do druhého prodloužení proti takovému mužstvu, jako je Philadelphia, to bylo něco úžasného. Překvapilo mě, jak jsme dokázali udržet koncentraci," řekl Briere, jenž odehrál teprve svůj sedmý zápas v play off v kariéře.

Dallas se nevzmohl na odpor

Velkolepý obrat předvedli hokejisté Colorada v Dallasu. Favorizovaní domácí vedli po patnácti minutách 2:0, jenže ještě v první třetině snížil Milan Hejduk a během jedenácti minut druhé části Colorado skóre třemi góly otočilo. Hráči Dallasu se nevzmohli na odpor.
"Cítili jsme se dnes opravdu dobře. Je skvělé, že jsme vyhráli první zápas, ale v pondělí nás čeká další. Stojí proti nám velmi dobrý soupeř, který dnes pouze neměl svůj den," prohlásil kapitán Colorada Joe Sakic.
Dallas, druhý nejlepší tým základní části, ztratil zápas kvůli nedisciplinovanosti: soupeř v přesilovce vstřelil rozhodující dva góly. "Fauly vznikly z toho, že jsme nebyli včas na svých místech," zlobil se kapitán Mike Modano. "Herní morálka, brejky, nedisciplinovanost," shrnul hlavní příčiny porážky Stu Barnes. "Musíme se z toho poučit."
Východní konference:
New Jersey - New York Rangers 6:1 (1:1, 2:0, 3:0)
Branky: 4. a 56. Eliáš, 28. Gomez (Eliáš), 38. Klee (Eliáš), 41. Rafalski (Eliáš), 49. Langenbrunner (Eliáš) - 11. Průcha (Jágr). Střely na branku: 30:30. Diváci: 19 040. Stav série: 1:0.
Carolina - Montreal 1:6 (1:2, 0:2, 0:2)
Branky: 1. Cullen - 23. a 52. Kovaljov (na první Plekanec), 9. Bouillon, 17. Bonk, 37. Higgins, 59. Souray (Plekanec). Střely na branku: 43:21. Diváci: 18 812. Stav série: 0:1.
Buffalo - Philadelphia 3:2 v druhém prodl. (1:0, 1:1, 0:1 - 0:0, 1:0)
Branky: 6. Connolly, 25. McKee, 88. Briere - 37. Knuble, 59. Gagne. Střely na branku: 58:32. Diváci: 18 690. Stav série: 1:0.
Západní konference:
Dallas - Colorado 2:5 (2:1, 0:3, 0:1)
Branky: 14. Morrow, 16. Guerin - 17. Hejduk, 26. Wolski, 30. Blake, 32. Liles, 43. Clark. Střely na branku: 18:31. Diváci: 18 532. Stav série: 0:1.
Přidat komentář

Sparta nás vyškolila v produktivitě, uznali slávisté

22. dubna 2006 v 17:38 |  Hokej-Play-off 2006

Sparta nás vyškolila v produktivitě, uznali slávisté

Zklamaní hráči Slavie Praha Jaroslav Bednář (vlevo) a Peter Kadlec
Zklamaní hráči Slavie Praha Jaroslav Bednář (vlevo) a Peter Kadlec
foto: čtk
Hokejisté pražské Slavie se podruhé během tří let musejí smiřovat s rolí poražených finalistů. Zatímco před dvěma lety je celkem jednoznačné přehrál Zlín, v letošním boji o titul byli Spartě podle svých slov minimálně vyrovnaným soupeřem. Jenže doplatili na malé využívání šancí.
22.4. 2006 12:41
PRAHA - "Bohužel nás v tom dneska Sparta vyškolila. Z pěti šancí dala tři góly, zato my jsme z osmi, deseti nedali nic," řekl po pátečním zápase novinářům útočník Tomáš Divíšek.
Byla to i zásluha sparťanského brankáře Petra Břízy, jehož finále a play-off vůbec zastihlo ve skvělé formě. "Šance jsme měli, ale Petr chytal skvěle," řekl gólman Petr Franěk uznale o svém protějšku.
Slávisté pořád věřili, že sérii zvrátí. I když během ní prohrávali 1:3 na zápasy, a i když dnes v šestém zápase šli do třetí třetiny za stavu 0:2. "Říkali jsme si, že když to Sparta otočila nám, my to musíme zvládnout taky," líčil Franěk, co se dělo v kabině před posledními minutami sezóny.
Zatímco soupeř obrátil skóre tří zápasů, v nichž prohrával, slávisté totéž dnes nedokázali. "Dobře bránili," podotkl Franěk. Pro jednatřicetiletého gólmana to je třetí neúspěch ve finále: jeden zažil v Litvínově, dva se Slavií. "Letos jsem byl nejblíž," povzdechl si.
Divíšek měl pocity ještě rozporuplnější. Loni v Pardubicích slavil titul, letos musel překousnout to, že získal "jen" stříbrnou medaili. "Je to pro mě velký zklamání. Celou sezonu jsme hráli výborně, každý s námi počítal, že to vyhrajeme. Tohle hodně mrzí," uvedl. Podle něj titul nezískal lepší tým. "Nechci říkat, že sparťani byli nějak špatný, všech šest zápasů byli výborní, ale měli prostě jenom víc štěstí," prohlásil.

První zápas nahlodal

Slávisty podle něj nahlodala prohra v prvním zápase, v němž vedli čtyři minuty před koncem 3:1, ale podlehli v prodloužení.
Na sérii přesto bude dlouho vzpomínat. Třeba i kvůli skvělé divácké kulise, která zápasy pražských rivalů zdobila. "Byl to hukot, lidi nás fantasticky hnali dopředu a je jedno, kterému klubu fandili," řekl Divíšek.
Přidat komentář

Kam dál